V Číně jsem se cítil jako nový člověk od rozbřesku až do tmy. Nebylo to jen okouzlení čajem, ale celé týdny jsem si připadal jako v "Alenka říši divů".
Každý okamžik byl nasycen novými barvami,tvary, zvuky, chutěmi....nenáchazel jsem tu a tam něco zajímavého, ale každá vteřina byla živoucím obrazem.
Občas jsem takovou malbu času zaznamenal. Fascinovaly mě zašlé vchodové dveře, oprýskané omítky - čas a svébytnost v celé své kráse.
Byl jsem na chvíli novým člověkem: zkušenost, kdy nefunguje prakticky nic, co znám. S ničím ,čím jsem byl obklopen, jsem neměl žádnou zkušenost.
Číňané se málokdy dívají do očí. O jazyku ani "nemluvím".
Číňané se málokdy dívají do očí. O jazyku ani "nemluvím".
Jedině takový "nově narozený člověk" si mohl užít všednost ulice i lidské nepochopení, prach a zaplivaná bistra.
Žádné komentáře:
Okomentovat