Zobrazují se příspěvky se štítkemlao cha. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemlao cha. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 18. října 2016

Archivní sněžné pupeny: 2006

Stále světlý list.

             Koláč pochází z dílny Jiu Wan 九畹 továrny v Yunnanu, z roku 2006. Na rozdíl od většiny archivních a bílých čajů obecně nejde o tradiční produkci provincie Fujian. Materiál pochází z Yunnanu z oblasti hraničící s Burmou - Lincang. Ač je název koláče Xue Ya 雪芽, v překladu sněžné pupeny, podle mého názoru se nejedná o klasické yunnanské pupeny, ale o čaj zpracovaný ve stylu Yin Zhen 银针: stříbrné jehly.


Vyrobeno pod CNNP
 
     Jak už je z fotografií patrné i po deseti letech jsou lístky stále stříbřitě chlupaté a světlé. Podobně jako u klasického puerhu tipsy tmavnou velmi pomalu, samotného mně překvapilo jak moc. Dokonce i v chuti hrají svěží tóny hlavní roli.

   Lehce krémovitější a tmavší barva napovídá, že nejde o čerstvý bělásek. V šálku se mísí pro bílý čaj charakteristické tóny květů a bylin doplněné nádechem pampeliškového medu. Nálev je hezky aktivní v ústech a zanechává příjemnou nakyslou dochuť.


Andrzej Bero

Osobně bych koláčku netipoval více než několik let zrání. Velmi decentní odpočinkové pití, v kterém se snoubí stále výrazná živost s poklidným rázem starších čajů.




     V Číně se starší čaje cení zejména pro jejich léčivý a zklidňující účinek. Pamatuji si návštěvu milého obchůdku v Číně, kde jsem pil velmi silné mladé puerhy. Jejich účinek byl natolik drsný, že to na mě bylo zřejmě při zběžném pohledu poznat. Když si toho dáma všimla, ukázalo se, že právě pro takové chvíle se ve velké konvici na vařiči ukrývá její "medicína". V konvici se podobně jako v následujícím videu louhovala "bílá pivoňka" z osmdesátých let. Bylo to uklidňující pití, které mi skutečně ulevilo.



Zdroj: čajový obchod Amana Školská

úterý 20. září 2016

Určitě jde o zrání puerhu ?

   

     Pro západní svět je zrání zcela jistě zásadní téma. V Číně, Malajsii, Taiwanu a dalších zemích kde je tradice zrání puerhu najvíce zakořeněna, totiž panují zcela odlišné klimatické podmínky. Když se snažím popsat jaké panuje v jižní Číně klima, mluvím o skleníku. Vlhkost je téměř hmatatelná a ihned po výstupu z letadla ji ucítíte. Skutečně jsem měl měsíc v kuse pocit, jako bych se ocitl v právě zalitém letním skleníku.
       
Takto na mě působí tradiční a osvědčené podmínky archivace. V Praze ale prý zrají koláče taky moc dobře...



O jak dlouhé zkušenosti se skladováním puerhu mluvíme ?

     Pokud budu mluvit o vyzrálém puerhu, nemyslím tím mladší než je deset let. Nemám tušení kolik lidí se u nás aktivně věnuje puerhu více než deset let. Mám ale tušení, že takových nadšenců u nás není mnoho. Většina spekulací se tedy zřejmě zakládá pouze na několikaletém pozorování...

Jak víme, že zraje koláč opravdu dobře ?

    Jak jsem v úvodu nastínil, v Evropě panují zcela odlišné podmínky pro zrání. Nemusí to nutně znamenat, že jsou špatné. Moje zkušenosti však mluví jednoznačně ve prospěch v Asii skladovaného čaje. A ani tam není jistota kvality.
         Co bych chtěl zdůraznit, je absence srovnání při hodnocení "zrání". Pokud se mluví o dobrém zrání, tak je podle mě potřeba buď velká zkušenost nebo srovnání. Domnívám se, že pro hodnocení je třeba porovnat koláč po několika letech z vašeho archivu s totožným, který zůstal v Číně. Můj vlastní experiment je zde.

Jde o zrání nebo stárnutí ?

      Všiml jsem si, že skutečnost, kdy koláč tmavne a jeho chuť se vyvíjí je považována za zrání. Samozřejmě, že se koláč mění, je to stále živý materiál a bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo.       Přiznám se, že mám osobní zkušenost jen s málo puerhy, kterým by české skladování opravdu prospělo. Pokud ano, jde o skladování opravdu většího množství puerhů (tong vedle tongu - ne deset koláčů v šuplíku) ve vlhčeném a vytápěném skladování.
         Většinou je mi vyprávěno o posunu chutí, ale to můžeme pozorovat i na týdny starém makovém koláči. Přítomnost proměny není nutně zrání.

Puerh Cha

       Puerh v Číně chutná sladce a šťavnatě. Z většiny koláčů z českého skladování mám opačný dojem. V chuti jsou sušší, mají tendenci se zplošťovat a hořknout. Naše podmínky jsou zcela odlišné od těch asijských, ale určitě se s tím lze vypořádat. Právě schopnost neustále reagovat na okolní prostředí činí puerh natolik rozmanitým a stojí za jeho osobitým kouzlem. Pro mě bylo důležité si to uvědomit a zkusit s tím pracovat.
         Nejsem zastáncem toho, že je třeba skladovat obrovské množství čaje a přitápět mu. Určitě je mnoho milovníků puerhu, kteří jsou se svými výsledky spokojeni i se zcela odlišnými skladovacími parametry.
       
Doufám, že se váš archiv stane další výjimkou a koláčům se bude dařit !


Doporučuji si pročíst články zabývající se touto tématikou jednoho z nejzajímavějších bloggerů vůbec:

O skladování v Německu

Suché a chladné skladování

Srovnání: Portland - Hong Kong

Srovnání: Los Angeles - Hong Kong


středa 20. dubna 2016

Jing Gu 1970

Velké a neporušené lístky hezky voní.
Japonské kovové hračky
 Už dlouho jsem nepil starší čaj a upřímně jsem trochu zapomněl, jaký klid a pohoda to je. Elegance a harmoničnost je otázkou času...

Nálev je krásně nasládlý a příjemný v ústech. Je hebký a působí krásným klidem. Já i moje návštěva jsme se ptali, co že to je za čaj. Zjistili jsme, že cena 55 Kč za gram je nad naše poměry - tímto děkuji dárci.

Je to velmi čistý čaj bez nepříjemné "lao cha" chuti: vlhká nasládlá chuť zrání, která přehluší původní charakter čaje.
   Ve všech ohledech hezký vyzrálý čaj, který bylo příjemné ochutnat a vyzkoušet.

Schovka na vodu
Pokojíček nebo čajové studio ?
Puerh.cz: Jing Gu 1970