"Vstoupit do neznámých světů není snadné"
V. Hugo
V klidu plátěné kostky bylo dostatek klidu k udržení pozornosti na přípravu čaje.
Čas vnímat hosty.
Prostor mlčet.
Přímo za mne mluvily jen gesta: dal jsem do nich vše co jsem chtěl říct.
Pili jsme velmi jemný čaj, ochutnávali jsme spíše jeho klid, hebkou texturu, nevtíravost.
Dokonale seděl k tomuto setkání.
Jeho pochopení také vyžadovalo ztišení a klid.
Hodně lidí hledalo cestu jak překlenout tenkou vrstvu režného plátna.
Někteří ji přijali.
Pro některé jako bych ani nebyl.
Tolik nesnází a nejistoty tváří v tvář něčemu novému a neznámému.
Ušil jsem to já na ně nebo sám na sebe?
Bylo záměrem abychom se soustředili na čaj nebo na vzájemnost?
oboje
Ale asi bych řekl, že záměrem bylo vytvořit něco nového...vytvořit pro všechny novou zkušenost.
vlastně jsem neměl žádný konkrétní záměr...
Našel jsem si klidné a zapadlé místo pod duby...ne každý mě našel, ne každý se rozhodl se k nám připojit...kdokoli ale měl možnost.
"Každá mimořádná událost s sebou přináší otázky. Smát se jim, znamená vysmívat se záhadě"
V. Hugo
pokora - přijetí - klid
hledání smyslu - neklid
děkuji