Čajový retreat 2022 - Čajový klášter - 2-4.9

          Klášter je místem usebrání a niterného putování, tak jako čajová mistička. Proto jsme vybrali augustiniánský klášter svaté Dobrotivé v Brdech jako útočiště pro podzimní čajové ústraní. Necháme se vést samotným místem k vnitřnímu klidu a spočinutí. Okolní přírodou k citlivosti a čajem k probuzení.

Jenom zpomalíme, abychom mohli vše procítit a užít si jednoduchosti bytí.

                       Čeká nás víkend na velmi výjimečném místě, jehož pojítko bude čajová konvice, která nás provede místními krásami. Společně se seznámíme se zdejším klášterem a kostelem, vypravíme se do lesa k japonské lesní lázni Šinrin-joku, budeme pít čaj a poznávat jeho a naše možnosti.
         Společně budeme hezky jíst, nechat se unášet během koncertu a sdílet zážitky. Čeká nás ranní meditace, večerní kruh okolo ohně a chvíle vytvořené jen pro nás.

Kdy, kde a za kolik

2-4. září, od pátku 19 hod. do neděle 15 hod.
Zaječov – Klášter svaté dobrotivé
(Zaječov 1, 267 63)
3.500Kč
V ceně je veškerý program, ubytování a jídlo.
Začneme v pátek společnou večeří: doražte tedy do sedmi hodin večer.
Pro sdílení cesty autem na místo využijte prosím diskuzi. Končit budeme v neděli po třetí hodině odpoledne, až si dáme společný čaj.

Ubytování

Budou nám k dispozici stroze vybavené mnišské cely, kde jsou postele: Nutné je si přivézt vlastní spacák. K dispozici je společné sociální zázemí: sprchy a toalety.

Jídlo

Jídlo bude společné, chutné, ze sezónní zeleniny. Těšit se můžete na jednoduchost. V pátek začínáme večeří, v sobotu pro nás bude přichystána snídaně, oběd a večeře. V neděli skončíme obědem. Kuchyně pro nás bude šitá na míru a bez živočišných produktů.

Program

Čeká nás: lesní lázeň Šinrin-joku, zážitková cesta za čajem do místních lesů ve stopách Vojtěch Timoteus Mistr. Komentovaná prohlídka místního kláštera a kostela panem kastelánem Vaškem. Do opravdové síly čaje nás zasvětí ve svém workshopu Tomáš Rajnoch. Koncert krásného dua spojujícího čaj a hru violu da Gamba: Eva M. Dudová a Ian D. Mikyska. Ranní meditací nádechu a výdechu vás provede Vladimíra Bendová.
Už jen atmosféra středověkého kláštera vyzdobeného květinami, kaligrafickými svitky je potravou pro duši sama o sobě…

S sebou

Spacák, meditační polštářek na sezení během workshopů, oblíbené nádobí, čaj, hudební nástroj.

Kapacita

Počet míst je omezen 10ti účastníky, tak abychom mohli vytvořit klidný prostor pro vnitřní usebrání a společné rozjímání nad čajovým šálkem.

Přihlašování

Přihlašování jest tady: https://forms.gle/qop8iJbeBhaFozZC7

Po přihlášení vám zašleme platební údaje pro platbu, kterou nám potvrdíte vaše závazné přihlášení.

Čajová škola 2020

žít týden v atmosféře čaje

                          

Děkuji všem zúčasněným.

 

Jak pít méně čaje

                    Nedávno jsem si vzpomněl na časy,kdy jsem začínal poznávat svět čaje. Pracoval jsem v čajovně a občas s jistou nadsázkou(ne tak malou) říkám, že když jsem zrovna nepil čaj, tak jsem o něm mluvil, četl nebo psal... Jedna věc mě ale zarazila, jak jsem to vlastně mohl vydržet?
           Obvzláště teď, v době "karantény", tráví asi nejden čajepič spousty času nad konvičkou a tak mě napadlo, že se podělím o jednu úvahu o opíjení se čajem.

             Když si dnes vybírám čaj, tak jedním z nejdůležitějších kritérií je, abych se cítil po čaji líp než před ním. Zní to jako banalita,ale když jsem tomu věnujete trochu víc pozornosti,možná budete překvapeni k čemu dojdete.
             Občas mám pocit, že je vžitý stereotyp,kdy je čaj považován za neskonalé blaho a lék. Upřímně nemám pocit, že by mi bylo po jakémkoli čaji lépe, to rozhodně ne. Jaká je asi pravděpodobnost, že mi bude jakkýkoli čaj dělat dobře?


         V čajovně jsme vypili denně hektolitry čaje a čím víc ho bylo, tím jsme měli pocit, že je nám líp. Dnes si říkám, že kdyby to bylo třeba víno, tak jsme dávno umřeli na otravu alkoholem. Jeden můj oblíbený bloger, v jednom ze svých článků říká, že čaj je droga a on se přece nechce předávkovat. Nemusíte to uznat, ale něco na tom prostě je....

             Čajů, které se mnou opravdu souzní není mnoho. Za každý takový čaj mám ale opravdovou radost a jsem vděčný. Jeho pití je natolik uspokojivé, že mi jeden dva takové čaje denně bohatě stačí. Takové seanci dám více pozornosti, času a to jak známo nese ovoce....

Příjemný model, který mi sedí v těle a nechá mě v klidu: Su Traditional charcoal roasted Dong Ding

Čajomír 2019 - střípky

"Vstoupit do neznámých světů není snadné"

V. Hugo

pomocnou ruku přiložilo tolik lidí....všem děkuji: zejména dceři Gaie

V klidu plátěné kostky bylo dostatek klidu k udržení pozornosti na přípravu čaje.

Čas vnímat hosty.

Prostor mlčet.

Přímo za mne mluvily jen gesta: dal jsem do nich vše co jsem chtěl říct.

Pili jsme velmi jemný čaj, ochutnávali jsme spíše jeho klid, hebkou texturu, nevtíravost.

Dokonale seděl k tomuto setkání.

Jeho pochopení také vyžadovalo ztišení a klid.

Hodně lidí hledalo cestu jak překlenout tenkou vrstvu režného plátna.

Někteří ji přijali.

Pro některé jako bych ani nebyl.

Tolik nesnází a nejistoty tváří v tvář něčemu novému a neznámému.

Ušil jsem to já na ně nebo sám na sebe?

Bylo záměrem abychom se soustředili na čaj nebo na vzájemnost?

oboje

Ale asi bych řekl, že záměrem bylo vytvořit něco nového...vytvořit pro všechny novou zkušenost.

vlastně jsem neměl žádný konkrétní záměr...

Našel jsem si klidné a zapadlé místo pod duby...ne každý mě našel, ne každý se rozhodl se k nám připojit...kdokoli ale měl možnost.

"Každá mimořádná událost s sebou přináší otázky. Smát se jim, znamená vysmívat se záhadě"

V. Hugo

pokora - přijetí - klid

hledání smyslu - neklid

děkuji

Foto: Dana Kešnerová: díky!

Bambusový sponzoring: Bambusárium

Wu Wo Cha - verze číslo dva - Čajomír 2019

O taiwanském rituálu wu wo cha jsem psal již dříve. Letos jsem se ro rozhodl, že se vydám na čajomír opět připravovat čaj. Vymyslel jsem si koncept tea art pojetí čaje, pro který se tak název wu wo cha hodí, že jsem se rozhodl udělat další nejasnosti a zmatky a opravdu jej tak pojmenovat.


Na čajomíru je už pravidlem, obrovské množství hostů, hluk a hektičnost. Jakási antiteze toho, jak si představuji prostor pro čaj. Vymýšlel jsem tedy, jak vymezit-oddělit připravovaný šálek čaje od prachu okolí. Při úvahách o všemožných konstrukcích, stanech a místnostech, mi přišel na mysl jeden nápad, který jsem se rozhodl realizovat na vyšehradském festivalu čajomír.


Vytvořím plátěnou krychli do které se ukryji a budu skryt před zraky hostů připravovat čaj. Vidět bude pouze nádobí. Omezím tak lidský kontakt mezi hostem a hostitelem pouze na šálek - čaj - čas - prostor a co ještě? Sám nevím, nemusím ani mluvit, kolikrát zazní otázka, proč? Co tím chci říct?
        Osobně si užívám kouzla mezilidského setkání nad čajm mnohem více, dokonce i vlastního niterného zážitku si cením více než čaje. Čeká nás experiment, co se ukáže? Co si uvědomíme?

Těším se a jsem sám velmi zvědavý.

Les v zimě

poslouchám křupání sněhu

nikdo nemluví

jen sněží

srnka