Zhou Yu, je mým čajovým-pohádkovým dědečkem. Nevím proč, ale ač jsem ochutnal asi jen jeden jediný čaj z jeho sbírky, tak mám k němu velký respekt a obdiv (byl to také jeden z nejlepších čajů, které jsem kdy pil). Jeho čajovna Wistaria Tea House patří mezi ty nejrespektovanější vůbec. Na osobní setkání si budu muset ještě počkat, moji zvědavost alespoň trochu uklidnilo/rozvířilo následující video: ZDE.
Jeho sledování a nedávný dotaz proč nemáchám u čaje jako ostatní mistři mě inspirovalo k napsání tohoto článku.
Čaj je pro mě symbolem klidu a tak se snažím aby i moje příprava, tak jako čaje, které vyhledávám byla prosycena jednoduchostí. Klidem a lehkostí bez zbytečných příkras. Samotná příprava není v mých očích svázána ani jediným pravidlem. Ladnost a různé "ozdůbky" jsou v naprostém souladu s mým pochopením, ale musí být vědomé...
Snažím se, aby každý pohyb při mé přípravě čaje měl jasný smysl - byť by to měl být i "pohyb navíc", který by přidal na pocitu lehkosti a elegance. Musí být však vědomý a jasný - žádné napodobování "gongfu cha" odkoukaných od čínských hostesek... Zkuste si třeba někdy sami natočit, jak vypadá vaše gong fu cha. Na příklad většina lidí se začne u slévání čaje nevědomky naklánět celým tělem, nebo legračně krčí hlavu v souladu s konvičkou atd...
Pro mě hezká inspirace:
Styl cvičená opička: