Chtěl jsem si trochu zavzpomínat.
Byla jednou jedna taková čajovna.
Ukryta tam dole v rokli u potoka.
Pili jsme čaj.
Hráli si v potoce.
Odpočívali v potoce.
Meditovali.
Degustovali.
Do každého koutu zahrady.
Jsem se snažil vnést krásu.
A světlo.
V létě jsme pili zelený čaj.
Na podzim spíše oolongy.
Do posledního šálku.
To byla velká zkušenost.
Děkuji.
Čajovou Chýši U Hastrmana jsem provozoval v letní sezoně roku 2013. Bylo to krásné léto, kdy jsem si hrál na shakuhachi sedíc na terase nad potůčkem. Každý víkend jsme pilně ochutnávali a degustovali puerh. pro mě to byla skutečně kouzelná "čajová"zahrada. Několikrát jsme nad svíčkami a čtení haiku počkali až na východ slunce...
Zejména děkuji mému kamarádovi Petrovi Černému.
Čajovou Chýši U Hastrmana jsem provozoval v letní sezoně roku 2013. Bylo to krásné léto, kdy jsem si hrál na shakuhachi sedíc na terase nad potůčkem. Každý víkend jsme pilně ochutnávali a degustovali puerh. pro mě to byla skutečně kouzelná "čajová"zahrada. Několikrát jsme nad svíčkami a čtení haiku počkali až na východ slunce...
Zejména děkuji mému kamarádovi Petrovi Černému.
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat