čtvrtek 29. srpna 2019

Čajomír 2019 - střípky

"Vstoupit do neznámých světů není snadné"

V. Hugo


pomocnou ruku přiložilo tolik lidí....všem děkuji: zejména dceři Gaie








V klidu plátěné kostky bylo dostatek klidu k udržení pozornosti na přípravu čaje.
Čas vnímat hosty.
Prostor mlčet.
Přímo za mne mluvily jen gesta: dal jsem do nich vše co jsem chtěl říct.









Pili jsme velmi jemný čaj, ochutnávali jsme spíše jeho klid, hebkou texturu, nevtíravost.
Dokonale seděl k tomuto setkání.
Jeho pochopení také vyžadovalo ztišení a klid.









Hodně lidí hledalo cestu jak překlenout tenkou vrstvu režného plátna.
Někteří ji přijali.
Pro některé jako bych ani nebyl.









Tolik nesnází a nejistoty tváří v tvář něčemu novému a neznámému.
Ušil jsem to já na ně nebo sám na sebe?








Bylo záměrem abychom se soustředili na čaj nebo na vzájemnost?
oboje
Ale asi bych řekl, že záměrem bylo vytvořit něco nového...vytvořit pro všechny novou zkušenost.

vlastně jsem neměl žádný konkrétní záměr...








Našel jsem si klidné a zapadlé místo pod duby...ne každý mě našel, ne každý se rozhodl se k nám připojit...kdokoli ale měl možnost.





"Každá mimořádná událost s sebou přináší otázky. Smát se jim, znamená vysmívat se záhadě"

V. Hugo





pokora - přijetí - klid

hledání smyslu - neklid



děkuji


Foto: Dana Kešnerová: díky!

Bambusový sponzoring: Bambusárium


čtvrtek 22. srpna 2019

Wu Wo Cha - verze číslo dva - Čajomír 2019






O taiwanském rituálu wu wo cha jsem psal již dříve. Letos jsem se ro rozhodl, že se vydám na čajomír opět připravovat čaj. Vymyslel jsem si koncept tea art pojetí čaje, pro který se tak název wu wo cha hodí, že jsem se rozhodl udělat další nejasnosti a zmatky a opravdu jej tak pojmenovat.


Na čajomíru je už pravidlem, obrovské množství hostů, hluk a hektičnost. Jakási antiteze toho, jak si představuji prostor pro čaj. Vymýšlel jsem tedy, jak vymezit-oddělit připravovaný šálek čaje od prachu okolí. Při úvahách o všemožných konstrukcích, stanech a místnostech, mi přišel na mysl jeden nápad, který jsem se rozhodl realizovat na vyšehradském festivalu čajomír.


Vytvořím plátěnou krychli do které se ukryji a budu skryt před zraky hostů připravovat čaj. Vidět bude pouze nádobí. Omezím tak lidský kontakt mezi hostem a hostitelem pouze na šálek - čaj - čas - prostor a co ještě? Sám nevím, nemusím ani mluvit, kolikrát zazní otázka, proč? Co tím chci říct?
        Osobně si užívám kouzla mezilidského setkání nad čajm mnohem více, dokonce i vlastního niterného zážitku si cením více než čaje. Čeká nás experiment, co se ukáže? Co si uvědomíme?


Těším se a jsem sám velmi zvědavý.