pátek 11. listopadu 2016

Cha a Tao



            Všeobecně se dostává  pozornosti spíše chuťově výrazným čajům. Já sám dávám také přednost chuťově výraznému projevu čaje s plným tělem. Nesdílím však názor, že indexem kvality čaje je "explozivnost" mnoha chutí. S podobným výkladem se totiž často setkávám. Čaje, kterých si cením nejvíce, nejsou jednoduché, ale i přes svoji bohatost a zejména hloubku chuti jsou stále umírněné.
    Unikátní chutě a vůně se vyzdvihují s takovým důrazem, že jsou opomíjeny další podstatné vlastnosti čaje. Například v Číně jsou ty nejdražší čaje ceněny zejména pro svoji harmoničnost a leckdo by mohl být zklamán jejich jemnou chutí.

 
  Celý koncept, kdy je chuť čaje tou nejdůležitější charakteristikou, je mi trochu cizí. Přílišné soustředění se na chuť samotnou může vést k pouhému zvyšování nároků na její rafinovanost. Od čaje se pak očekává vzrušení a fascinující představení, očekávání s každým čajem rostou a nemusí mít  konce. Vždy totiž bude existovat vyhlídka na ještě lepší čaj. Máme zájem se stát otrokem potřeby nechávat se stále ohromit? Pokud od pití čaje očekáváme pouze dobrodružství a zábavu, je takový náhled zcela v pořádku. Pro mě samotného je přístup vinných someliérů velkou zábavou a těší mě poznávat svět čaje z této perspektivy, ale co když je v tom něco víc?






       Chuť je neoddělitelná od zpracování a podmínek kde rostl čajový keř. Na takovém tvrzení se snad shodnou všichni milovníci čaje. Myslím, že chuť je i jistým odrazem charakteru cha qi. Tedy harmonický a vyrovnaně chutnající čaj bude spíše příjemné energie  a bude nám dělat dobře. Co můžeme čekat od výrazného a ukřičeného čaje? 
        Vyhledávám čaje, které se nemusí jevit jako ohromující, ale především jsou v souladu se mnou samým a dělají mi skutečně dobře. Jejich klid se promítne jak v účinku, tak i v chuti samotné. Někdy se mi jeví podobně obtížné najít čaj, který by se mnou souzněl, jako ten nejlépe chutnající ze všech. Takové hledání mi však dává opravdu smysl.

  
      Neznamená to snížení nároků na čaj, ty mohou být svým způsobem stále vysoké(ne-li vyšší), ale zvýšení nároků na nás samé. Pečlivý výběr toho co je nám skutečně blízké je tím nárokem, o kterém mluvím...




Gaba

   Objev metody zpracování gaba čajů pochází z Japonska z osmdesátých let. My jej ale známe především ve spojení s taiwanskými oolongy. Většinou se jedná o středně oxidované a mírně pečené čaje, jejichž ovocnost se hezky hodí k máslově svěžímu charakteru gaba látek. "Gaba" je aminomáselná kyselina, která má mimo jiné pozitivní vliv na nervovou soustavu a příznivý účinek na lidskou psychiku.

      V každém čaji je jistá dávka gaba kyseliny, ale pro dosažení vyšších hodnot je zapotřebí trochu modernějších technologií. Pokud necháme čaj oxidovat v prostředí, ve kterém nahradíme kyslík dusíkem, v listu vnikne výrazně vyšší podíl této látky. Je to jeden z výdobytků moderních experimentů s čaji, ale podle mě patří mezi ty zdařilé.

     Gaba oolongy nijak nevyhledávám, ale jsou příjemným společníkem. Speciálně v chladivých podzimních dnech jsou příjemnou volbou. Vyhovuje mi jejich výrazná sladkost a hezký rejstřík chutí, které mi nabízejí. V tmavších variantách, které mám nejraději, dominují tóny medu, sušených rozinek, květů a náznak vzácných dřev.




            Tento konkrétní model gaba oolongu se mi dostal do rukou spíše náhodou. Dalo by se říct, že oproti ostatním ničím nevyniká, a tím si mě právě získal. Jeho největší předností je totiž jeho klidný tón, který je v souladu s uklidňujícím účinkem. Oproti jiným modelům, které byly v chuti živější a rozmanitější, je hezkým příkladem nenápadného čaje. Ač tichý, udělal mi při každém pití radost a nemám nic, co bych mu mohl vytknout. Okouzlil mě stejně snadno jako noční ohňostroj (chutí), či spíše ještě hlouběji....




Následují citace z jedné z nejvýznamnějších knih čínské filosofie. Mé výňatky z  knihy Tao te Ťing nás vrací k původní myšlence celého textu, který nemusí být nutně jen o čaji:

12. Kapitola

"změť pěti chutí otupuje ústa."

"...je soustředěn na to, co je v jeho vnitru,
nikoli na to, co postřehuje smysly."

29. kapitola

"To je, proč moudrý odmítá vše,
co je přehnané,
co je výstřední,
co je přes míru."

33. kapitola

"Kdo se umí spokojit, má hojnost;"

35. kapitola

"Krásná hudba a chutná jídla
lákají pocestného k zastavení.
Avšak to, co vydává tao,
je tak matné a bez chuti !


Hledíš na ně - a nejsi s to je spatřit.

Nasloucháš mu - a nejsi s to je slyšet.
Avšak užíváš-li ho - nejsi s to je vyčerpat."

Lao C: Tao Te Ťing,překlad: Berta Krebsová, 3. vydání, 2003, Praha: DharmaGaia 

Hezká hudba k čaji:




1 komentář:

  1. Podobná myšlenka zachycena na několika řádcích:
    http://www.marshaln.com/2008/11/saturday-november-8-2008/

    OdpovědětVymazat