Umami
[umámi]
うま味
 |
| Mléčnězelinkavý nálev je slibným signálem umami. |
Umami je pátým elementem čtyř základních chutí. Po sladké, hořké, slané a kyselé je poslední objevenou chutí, a to teprve na počátku dvacátého století. Kikunae Ikeda, její objevitel, jí daroval příznačné jméno. "Umai" (うまい) znamená chutný nebo delikátní a "mi" 味 znamená chuť.
Chuť umami je těžko popsatelná, jelikož je kombinací slané i sladké chuti zároveň. Často je přirovnávána k vývaru, slanosladké chuti ryb a řas, nebo sojové omáčky. Neobvyklá a velmi příjemná kombinace chutí umami je také úzce spojená s látkou, která bývá označována jako glutamát. Glutamát je jednou z mnoha látek, která nám dává chuť umami.
Nadšení, které často vyvolávají umami potraviny, pramení z mohutného pocitu v ústech. Chuťové receptory vnímající tuto chuť se totiž nacházejí v celých ústech a každé části jazyku. Její podmanivost může být dána i tím, že naše první seznámení s ní probíhá už s konzumací mateřského mléka.
Ve světě čaje se s touto chutí setkáváme zejména u japonských zelených čajů. Nejvýrazněji ji můžeme cítit u čaje typu gyokuro. Čajové stromy určené pro tento typ čaje se tři týdny před sklizní zastiňují. Zastíněním se zpomalí proces fotosyntézy v čajovém listu, čímž se zabrání přeměně theaninu na katechyny. Chuť umami je totiž v zeleném čaji zprostředkovaná theaniny a hořkost katechyny.
Žádné komentáře:
Okomentovat